Mexický naháč

Úvod (Home) Výstavy (Shows)  Chov číňani (CCD) Z médií (Press) Inzerce (Puppies)
Standardy Ke čtení Chov peruáni (Peruvians) Foto (Photo)  z Haliparku
 

Plemeno je evidováno v Klubu chovatelů čivav a naháčů

NOVÁ VERZE standardu mexičanů platná od 18.04.2007 na stránkách FCI a ČMKU: č. 234 - zásadní změna: uznání osrstěné variety do chovu !!!

Standard FCI č. 234, skupina 5. špicové a primitivné plemena, sekce 6: primitivní typy. Toto zařazení platí od roku 1994, původně bylo plemeno zařazeno do 9. skupiny FCI – společenská plemena. I tímto krokem uznává FCI původnost plemenného historického vývoje. xolo1.jpg (14479 bytes)

Země původu – Mexiko

Celková charakteristika – základním znakem plemene je úplná nebo téměř úplná absence srsti. Pes se stavbou těla podobá manchesterskému teriérovi, působí harmonickým dojmem s ladnými pohyby, končetiny má štíhlé, dobře proporčně vyvážené; je to klidný nebojácný pes, od přírody šťastný a veselý. Dobrý dospělý jedinec je zvíře spíše tiché a klidné, vrčí a vyje pouze, je-li vyprovokováno, což v žádném případě neznamená, že pes má smutnou nebo zbabělou povahu. Pes má být šťastný, ostražitý, inteligentní. Agresivní nebo bojácná zvířata jsou nežádoucí. Štěňata se liší od dospělých tím, že mají tupý čenich, krátké nohy a často bývají velmi hlučná.
Hlava – lebka při pohledu shora široká a silná. Linie čelistí (tváře) se táhne rovně ke spojení s čenichem bez zřetelných změn. Z profilu je horní linie mírně zakřivená. Stop není příliš zřetelný, roviny čenichu a lebky by neměly být výrazně odděleny. Čenich je proporčně poněkud delší než lebka, z profilu se podobá klínu s jemnými liniemi. Nesmí být hrubý ani slabý, ale v přesném harmonickém souladu s lebkou. Silná dolní čelist je nezbytná. Nos je tmavý u tmavých zvířat, kávově hnědý u zvířat bronzové barvy. Může být i skvrnitý, ale jen u zvířat se skvrnitým celým tělem. Pysky perfektně kryjí zuby, nepřesahují ani nevisí. Skus je nůžkový, předkus ani podkus není povolen. Absence všech premolárů se považuje za korektní. Absence jednoho či více řezáků se nepenalizuje, ale kompletní řezáky se preferují. – lebka při pohledu shora široká a silná. Linie čelistí (tváře) se táhne rovně ke spojení s čenichem bez zřetelných změn. Z profilu je horní linie mírně zakřivená. Stop není příliš zřetelný, roviny čenichu a lebky by neměly být výrazně odděleny. Čenich je proporčně poněkud delší než lebka, z profilu se podobá klínu s jemnými liniemi. Nesmí být hrubý ani slabý, ale v přesném harmonickém souladu s lebkou. Silná dolní čelist je nezbytná. Nos je tmavý u tmavých zvířat, kávově hnědý u zvířat bronzové barvy. Může být i skvrnitý, ale jen u zvířat se skvrnitým celým tělem. Pysky perfektně kryjí zuby, nepřesahují ani nevisí. Skus je nůžkový, předkus ani podkus není povolen. Absence všech premolárů se považuje za korektní. Absence jednoho či více řezáků se nepenalizuje, ale kompletní řezáky se preferují.
Oči – prostřední velikosti, mandlovitě tvarované, nejsou zapadlé ani vystouplé. Barva může být od žluté až po černou, tmavším očím se dává přednost. Obě oči musí mít stejnou barvu. Výraz má být inteligentní, živý a veselý, má vyjadřovat ušlechtilost a věrnost. Oční víčka jsou u tmavých psů tmavá, zatímco u psů méně pigmentovaných mohou být s růžovými nebo kávovými skvrnami.
Uši – velké, výrazné a elegantní, měřící až 10 cm, s jemnou, delikátní strukturou. Jsou uloženy více ke straně a při vzrušení jsou vztyčené. V této pozici svítají úhel 50-80 stupňů s horizontem.
Krk – je držen vysoko, krční linie je lehce klenutá. Krk je pružný, s půvabem antilopy, poměrně dlouhý. Do trupu přechází v kohoutku. U krku je štíhlý, směrem k tělu se postupně rozšiřuje. Kůže na krku je bez vrásek a laloků, jen mladí psi mívají vrásky v době růstu. – je držen vysoko, krční linie je lehce klenutá. Krk je pružný, s půvabem antilopy, poměrně dlouhý. Do trupu přechází v kohoutku. U krku je štíhlý, směrem k tělu se postupně rozšiřuje. Kůže na krku je bez vrásek a laloků, jen mladí psi mívají vrásky v době růstu.xolo3.jpg (5315 bytes)
Trup – hřbet je rovný, prohnutý či kapří hřbet je nežádoucí. Záď je oblá, relativně široká. Hrudník hluboký do výše loktů, žebra dobře vyvinutá, ale neovlivňující pohyb předních končetin. Břicho je svalnaté a vtažené. Tělo je poněkud delší při srovnání s výškou, přibližně v poměru 9:10. – hřbet je rovný, prohnutý či kapří hřbet je nežádoucí. Záď je oblá, relativně široká. Hrudník hluboký do výše loktů, žebra dobře vyvinutá, ale neovlivňující pohyb předních končetin. Břicho je svalnaté a vtažené. Tělo je poněkud delší při srovnání s výškou, přibližně v poměru 9:10.
Ocas – dlouhý, jemný, sahající k hleznům. Ke konci se zužuje, nesen je vesele, ale nikoliv přes hřbet. Může být mírně osrstěn. – dlouhý, jemný, sahající k hleznům. Ke konci se zužuje, nesen je vesele, ale nikoliv přes hřbet. Může být mírně osrstěn.
Přední končetiny – při pohledu zpředu jsou rovné, vyvážených proporcí, dostatečně dlouhé, aby dovolovaly dlouhý a elegantní krok, úměrný velikosti psa. Úhel ramenní svírá 45 stupňů, úhel loketní je pevný a těsný. Tlapky jsou kompaktní, podobají se zaječím, mají plovací blány. Drápky jsou černé u tmavých zvířat, v případě málo pigmentovaných tlapek se připouští čiré drápky. Paspárky mohou být odstraněny.
Zadní končetiny – při pohledu zezadu jsou zcela rovné. Kravský postoj je penalizován. Mohutné svaly působí dojmem síly. Úhlení, zformované spojením kostí (pánev, femur, tibia, hlezno) není příliš tupé, s výjimkou úhlů nezbytných pro plný a volný pohyb zadních končetin v rovnováze s končetinami předními.
Pohyb - rychlý klus. - rychlý klus.
Kůže - hladká, jemná, měkká na dotek, zejména v místech méně vystavených slunci. Náhodné jizvy se netrestají, kůže těchto zvířat je od přírody citlivá a není chráněna srstí. Kůže je na dotek teplá, její normální teplota je okolo 40 stupňů.xolo2.jpg (23233 bytes)
Srst – základní charakteristikou tohoto plemene je celková absence srsti, ale přítomnost chomáče krátkých, řídkých vlásků na temeni a v týle je obvyklá. Srst se však nemá blížit délce a jemnosti chocholky u čínských chocholatých psů. Obdobná srst je rovně obvyklá i na tlapkách a na konci ocasu, ale její přítomnost nesmí měnit profil těchto částí. Totální absence srsti na těchto místech je žádoucí. Srst může být jakékoliv barvy. Černá zvířata mají často chomáče rudé srsti. – základní charakteristikou tohoto plemene je celková absence srsti, ale přítomnost chomáče krátkých, řídkých vlásků na temeni a v týle je obvyklá. Srst se však nemá blížit délce a jemnosti chocholky u čínských chocholatých psů. Obdobná srst je rovně obvyklá i na tlapkách a na konci ocasu, ale její přítomnost nesmí měnit profil těchto částí. Totální absence srsti na těchto místech je žádoucí. Srst může být jakékoliv barvy. Černá zvířata mají často chomáče rudé srsti.
Barva – jednotná , tmavá, celistvá barva je nejlepší. Preferují se: břidlicová, uhlově černá, tmavě rudo-šedá, játrová, bronzová. Povoleny jsou však i růžové nebo kávové skvrny. Jsou to místa bez pigmentace a neměla by být přehnaně velká. – jednotná , tmavá, celistvá barva je nejlepší. Preferují se: břidlicová, uhlově černá, tmavě rudo-šedá, játrová, bronzová. Povoleny jsou však i růžové nebo kávové skvrny. Jsou to místa bez pigmentace a neměla by být přehnaně velká.
Velikost – rozlišují se 2 třídy podle velikosti, které platí pro psy i pro feny. Xoloitzcuintle standard 33 – 57 cm a xoloitzcuintle miniature 25-33 cm. – rozlišují se 2 třídy podle velikosti, které platí pro psy i pro feny. Xoloitzcuintle standard 33 – 57 cm a xoloitzcuintle miniature 25-33 cm.